Jedná se o soubor činností, které se zaměřují na správu aktiv, jejichž cílem může být buď zachovat stávající majetek a pečovat o něj nebo současná aktiva zhodnotit a generovat zisk. Správa majetku může být provozována osobou, o jejíž majetek se jedná nebo lze provádět tzv. správu cizího majetku prostřednictvím správce, který je povinen jednat s péčí řádného hospodáře.

Správa majetku zahrnuje systematické a koordinované činnosti a postupy, kterými organizace v průběhu životního cyklu optimálně a trvale spravuje svůj majetek a aktiva, jejich související stav a výkonnost, rizika a výdaje za účelem dosažení svých organizačních strategických plánů. Primárním cílem je zajistit majiteli vždy optimální hodnotu jeho majetku. Optimální hodnotou se zde míní komerční, estetická, funkční či jiná hodnota, která majiteli nemovitosti přináší v potřebné době (krátkodobě či dlouhodobě) maximální přínos.

Největší chybou při rodinném podnikání je nejasná hranice mezi privátním a firemním majetkem. Privátní majetek by měl být od firemního jednoznačně oddělen a neměl by být zavislý na dění na trhu.

Za majetek podniku se považují všechny prostředky, které podnik při své hospodářské činnosti používá. V rodinné firmě by měl být tento majetek přesně definován, aby nedocházelo ke konfliktům v případě jeho dělení mezi všechny zainteresované osoby.

V případě rodinné firmy a jejího majetku totiž dochází ke střetu zájmů rodinných příslušníků a vlastníků společnosti, což nemusí být vždy ty samé osoby. Pokud vlastník podílu není ve společnosti zaměstnán a není ani příslušníkem rodiny, budou jeho představy o nakládání s firemním majetkem odlišné od představ rodinných příslušníků, kteří mají ve společnosti podíl a jsou v ní i zaměstnáni. Tyto osoby mají na rozvoji společnosti největší zájem a jsou také nejvíce citliví na situace, které by mohly mít negativní vliv na jejich vlastnické, rodinné či zaměstnanecké požadavky.

Rodinný majetek je možné zhodnotit jeho vhodným investováním. I v tomto případě platí, že by mělo jít o maximalizaci výnosů a minimalizaci rizika. V případě rodinného majetku lze očekávat konzervativní přístup, protože hlavním cílem bude jeho ochrana a udržení. Tento přístup ovlivňuje i výběr vhodných investic. Podstatou je, aby si nabývané aktivum co nejdéle udrželo svou hodnotu a současně musí existovat možnost dobré kontroly a posouzení souvisejících rizik.

Pro rodinný majetek jsou vhodné investice se střednědobou až dlouhodobou perspektivou, které nejlépe odpovídají představám konkrétní rodiny. Odhad správné komodity je zde klíčovou záležitostí, dále je vhodné vyvarovat se investování do nových lákavých investic, u kterých není zřejmé jejich riziko. Vhodnou ochranou pro investovaný majetek je jeho důkladná diverzifikace a pravidelné přehodnocování investičního výhledu všech investic. Rodinné firmy proto nejčastěji svůj majetek investují do nemovitostí a cenných papírů, zajímavou příležitostí pro ně mohou být i startupy.

Pokud budete mít zájem, jsme schopni stát se správci Vašich aktiv. Doporučíme Vám, do jakých komodit investovat a jakým se raději vyhnout. Naším cílem je růst Vašeho portfolia v průběhu času při současném snižování rizika.

Dobře nastavený systém reportingu poskytuje vedení společnosti kompletní finanční i nefinanční informace o jejich formě. Díky tomu je tento systém možné považovat za významnou podporu pro rozhodování v celé organizaci.

Data z reportingu jsou určena pro řídící pracovníky. Každý z nich by měl mít přístup pouze k těm, které svou činností ovlivňuje. K ucelenému souboru dat má obvykle přístup pouze vrcholový management, který díky tomu má k dispozici komplexní obrázek o výkonnosti podniku.

Základním principem reportingu je získat finanční ukazatele o hospodaření podniku jako celku za dané období a tyto pak srovnat s plánovanými hodnotami. Případně se provádí srovnání s hodnotami ukazatelů za srovnatelné období minulého roku. Reporty by měly být doplněny komentářem, který upozorňuje na mimořádné odchylky od plánovaných záměrů a analyzuje jejich příčiny.

Pokud vedení společnosti umí správně vyhodnocovat data získaná z reportingu, dostává k dispozici aktuální informace o stavu všech úkolů, které byly pro společnost naplánovány pro dané období. Může například v jednu chvíli zjistit nejen to, zda mají její odběratelé dostatek zboží na prodejnách nebo který výrobek firmě vydělává nejvíce, ale také zda firma jako celek plní plán pro sledované období atd.

Controlling je nástroj, který pomáhá zajišťovat životaschopnost podniku, je významnou podporou jeho řízení. Svou funkci plní ve dvou základních časových a procesních pohledech – funguje jako proaktivní prvek „před“ exekutivním rozhodnutím a dokáže být i post-exekutivním prvkem např. ve formě analýz již vzniklé skutečnosti.

Controlling je dynamická činnost, která cíleně připravuje, ovlivňuje a tvoří budoucnost celé firmy. Je to neustálý proces plánování, stanovování, měření, hodnocení cílů a odstraňování úzkých míst.

Hlavním cílem firmy je tvořit zisk (vydělávat peníze) nebo vytvářet hodnoty v maximální možné míře za stávajících podmínek a omezení. Controlling poskytuje pro tyto cíle klíčové informace, ukazuje, kde podnik vydělává nebo nevydělává peníze a jaké faktory (drivery) toto způsobují.

Výstupy z controllingu potřebují znát zejména manažeři, kteří se na základě poskytnutých dat mohou rozhodnout, jak budou dále plnit zadané úkoly. Controller jejich činnost doplňuje tím, že provádí řídící výkony, aktivně se podílí na řízení podniku i na spoluvytváření podnikových struktur. Mezi jeho úkoly patří zejména vybudování a udržování podnikově ekonomického systému a nástrojů, systémová koordinace, aktivní využívání dat z controllingu při plánování budoucnosti firmy.

Fungující controlling Vám usnadní plánování výroby a prodeje, kontrolu plnění veškerých plánů, získávání pravidelných zpráv o situaci, v níž se podnik nachází.